Jeden kocour - v únoru kousanec do ocasu, rychlá rekonvalescence, všechno fajn. Po pár týdnech, se plížil po domě, nejedl, hubnul, schovával se do skříně,...já bych si nevšimla, pruhovaných máme 6. Ale syn je skvělej pozorovatel, hned ho jeli ukázat veterinářce. Ta si ho tam týden nechala, testy ukázaly selhání ledvin a další hrůzy, na kocourovi nic viditelného nebylo, nikde bolestivě nereagoval.Nejedl, nepil dál, všechno nitrozilne nebo stříkačku do tlamky. Na konci týdne volala, že ho zvedla, praskla mu u ocasu obří díra, vyvalil se hnis. Zašít to nešlo, ostříhávala mu postupně mrtvou tkáň, čistila,..pořád jedl jen přes stříkačku, nepil vůbec, měl vodu v infuzi.
Pak nám ho dala domů, že pro něj už víc udělat nemůže, v podstatě jsme se dohodly, že doma zkusíme zázrak. Prasklina 5 cm, viděla jsem mu pod páteř, děsný. Víkend plný čištění rány, neustálého mytí domu, prevlekani povlečení, nuceného pití a jídla ze stříkačky. Kluci pomáhali s držením, MM převlíkal a hladil. Přežil, po víkendu se poprvé najedl a napil. Teď je z něj kocouří obr, který nám neustále vyjadřuje lásku, vděk, je nejdobrotivější smečky.
Druhý kocour - taky nalezenec - od malička prudič, nedůtklivý i k lidem. Musel na amputaci ocasu, nekdo mu ublížil. Chronický zánět v uchu, brala jsem to tak. Pak to byl čím dál horší, výtok z ucha, chování,..Jeli jsme na kliniku na operaci ucha, měl tam obří polyp. Po operaci domů nemohl, krvácet a nešlo to zastavit, byl tam přes noc, pak dobrý. Při kontrole už u naší veterinářky nám říkala, že jí Dr. z kliniky volal, že je rád, že mu náš kocour nevykrvacel. Teď je milej, hodnej, kamarádí se s ostatními, asi ho to hodně trápilo.
Další a další...