Včera jsem náhodou zaslechla na ČT 24 rozhovor s nějakým ředitelem z Prahy, který říkal, jak by to bylo fajn, chodit s dětmi třeba do galerií, divadel, dramatická výchova... tak jsem se v duchu ušklíbla a on se pak nadechl a spustil:" Já jsem ale ředitel na ZŠ v Praze, můžeme si všude dojet MHD. A co taková škola někde na vesnici, kam je špatné spojení, má jen jednu třídu v ročníku. Jak ta naláká zapálené lidi. základních škol je po republice přes 30 tisíc, najděte 30 tisíc Hřebejků a podobných osobností.."
My jsme přesně taková malá škola, jezdila k nám z Prahy jedna výtvarnice, ale nakonec to po pár letech vzdala, dojíždění bylo hodně složité a i když učila VV komplet na druhém stupni a na čísti 1. stupně, tak buď měla dva totálně plné dny nebo tři dny s okny mezi hodinami.
Myšlenka pěkná, ale mnohde neproveditelná. Nemáme třeba ani prostory na speciální učebnu ( je jedno jestli VV, dramaťák..). Ve třídách mezi 20 a 30 dětmi, takže se někdy ani nemůžou půlit..