77krasko, já měla syna v necelých 34, mojí mamce bylo 58, manželově mamce 68. Bylo to fajn v tom, že babičky mohly (a samy chtěly) hlídat, jelikož už byly v důchodu, takže syn nemusel hned do školky, nebo pak do družiny...a obě babičky byly v dobré kondici, zvlášť manželova maminka byla a je pořád aktivní, i ve svých 82 pořád cvičí jógu, chodí na Univerzitu třetího věku, pracuje ráda na zahradě, schází se s kamarádkami. Se synem tehdy pořád někde lítali venku, vlastně ho hlídala celkem často do nějakých 10 let, než se začal osamostatňovat...