Nechápu, jak v dnešní době je možný trvat na jediném možném způsobu nalezení výsledku.
Chceš-li zápis a pomůže ti, zapiš si.
Líp uvažuješ jen v hlavě, zápis by byl práce navíc, nepiš si.
Líbí se ti ti ztvárnit obrázkem? Namaluj si to.
Udělej cokoliv, co zrovna tebe pomůže dovést k výsledku.
Stejně každý dojde časem k úloze, kterou bez soupisu/obrázku/zapsaného výpočtu prostě nedá. A je škoda, když do té doby má vypěstované pocity zmaru nad zápisem, který píše kvůli učitelce.
Učím matiku, teda na druhým stupni. Na otázku "musím psát zápis?" jsem odpovídala už miliónkrát - "pokud chceš a pomůže ti, tak ano".
Stejně tak i výpočty 830x100,...někdo to vidí, někdo si to napíše, cílem je objevit výsledek, ne? Dělat matiku na rychlost je zrůdnost. Ano, vylezou najevo rozdíly v rychlosti výpočtu, ale nevyleze, jak dítě uvažuje, tedy jak by se jeho myšlenky daly využít v postupu.
Proto tolik lidí nemá rádo matiku - mají představu nějakých superpostupů, které se aplikují na nepochopitelný slovní zadání.