Federiko, to taky. Ale pravda je, že když měla vnučka plané neštovice zrovna ten týden v létě, co byla se mnou, tak to zas až taková zátěž nebyla, naopak jsme musely dodržovat klidový režim
Jako jo - nějaká starost, co se děje - telefony, konzultace, rozhodování... cesta na pohotovost, shánění léčiv, ladění léků s maminkou vnučky (snacha je pro přírodu), ťupkání neštovic genciánkou, ale v součtu vlastně pohoda.

EDIT: navíc se tím vnučka vyhnula tréninku na kole, a já přitom nebyla zklamaná, že nechce nebo jí to nejde