sedmi, ano, jsem moc ráda, že moje děti zažily prázdniny s babičkou a dědou, ty dny plné koupání, houbaření, sbírání borůvek, celodenní pobyt na koupališti s kebabem k obědu, dlouhé karetní večery, kdy nejdůležitější bylo nejít spát jako "mrkev" (ten, kdo prohrál poslední hru) - dodnes všichni vzpomínají, jak syn asi 5 letý dal dědovi do postele plyšovou mrkev
... a zároveň je mi strašně líto, že nejmladší dcera už si tohle nepamatuje, byla moc malá, pak už byla máma moc nemocná, už se víc podřizovala zábava tomu, co ještě zvládne... dneska si ji dcera vybavuje spíš matně
děti jezdí k dědovi i dál, aspoň týden u něj stráví, ale už nemá na ně ani on tolik energie, spíš jsou to poklidné dny, kdy zajedou k sestře na grilovačku, vykoupat se, případně zajdou na pivo (limču) na hřiště... i děti už to vnímají spíš tak, že jsou tam proto, aby dědu rozveselily a potěšily...