Babi, v době rozvodu jsem hrozně nechtěla se stěhovat. Nechtěla jsem aby mi deti odjizdely na vikendy pryč. Ale dnes bych to KLIDNĚ obratila.
Ono když už si člověk zvykne, že s ním deti nejsou, je už jedno jestli 3 dny nebo 5. Prostě to asi priroda tak zařídí, že clovek trošku okorá i ve vztahu k dětem a zvykne si na neprítomnost. Prostě to opuštění hnizda přišlo dříve.
A dnes bych klidně brala obracenou variantu. S detmi méně dní ale intenzivneji jako to má BM.
Takhle já pořád řeším školu a vše okolo, jsem za tu matku prudičku a tatinek s detmi pohoda. A když se s nimi občas učí je za miláčka co pomůže. Kdezto já?

Já si ze zdravotního hlediska nemohu dovolit ládovat je veceri z fastfoodu nebo pizzou. Kdežto pres vikend 1x za 14 dní on klidně.

Nedovolím jim spoustu věcí v týdnu co pres vikend klidně dělají.
Takže zase vyžírám to horší i když jsem ze začátku měla pocit že je to uspořádání fajn. Deti jsou v pubertě a bohužel nejsou uplne porad sluníčkové.

A společné bydlení NIKDY V ŽIVOTĚ! To je horší nez se nerozvést a žít pořád v tom stejném.
Máme myslím velmi dobré vztahy po rozvodu. Ale nikdy bych na to nepristoupila.