Ja si teda pamatuji, jak jsme jako deti nakupovaly a mlsaly. Dokonce pod pedagogickym dozorem: kazdou stredu jsme chodili s druzinou do kina na pohadky a k tomu patrilo, ze jsme se zastavili v samosce na nakup bonbonu. Kazde dite melo par korun prave na tohle. A cestou do kina jsme je vzdycky ruzne vzajemne loudili a menili. Vetsinou jsem mela dva pytliky nebo jeden pytlik a jednu rulicku a nez jsme dosli do kina, tak bylo po nich.