Tak obecně u hubnutí či přibírání je úplně zásadní bilance příjem-výdej. Člověk tedy nesmí jídlem a pitím přijímat víc energie než vydá při aktivitách, sportu, učení se. To je zásadní.
Když chci hubnout, musím méně jíst a víc se hýbat - na tomto principu se nic nemění.

Pokud ta zmíněná bilance ja vyvážená (tedy není příjem vyšší než výdej, resp. v případně cíle hubnutí je příjem nižší než výdej) tak nezáleží na tom, v jakou denní dobu se jí, nebo jestli je večeře teplá nebo studená.

Proč se před pozdním jídlem varuje, bývá spíš proto, že
1. někomu může být těžko, když jí těsně před spaním
2. když už přes den jedl/pil hodně (ono se to nakumuluje, někdy bez povšimnutí), večer se ten limit už může překročit, aniž si to člověk uvědomí.

Tučné mléčné výrobky nemusí nutně vadit (přirozeně tučné, bez sníženého obsahu tuku), záleží jaké je jinak složení jídelníčku. Některé výrobky se sníženým obsahem tuku, např. jogurty, někdy zato obsahují o to víc škrobu, což je horší než ten tuk, a kaloricky si člověk taky nepomůže!

Kvalitní "přírodní" tuky jako máslo a olivový olej jsou ve výživě důležité.
Obecně problém bývá spíš cukr, mouka (sacharidy), než tuky. Ztužené tuky a cukry jsou problém v různých sušenkách a zpracovaných výrobcích, těm je dobré se vyhýbat.

Důležité je pít dostatek vody (dobré je vždy před jídlem vypít sklenici vody, tím se už trochu zaplní břicho ;-)), a také jíst hodně zeleniny a ovoce!
Správně by u každého jídla mělo být aspoň trochu zeleniny, popř. ovoce. Je to důležité kvůli vláknině (trávení!), antioxidantům, vitaminům...

A také mít dost proteinů (bílkovin), třeba z tvarohu, vajec, popř. ryb apod.

Školní svačiny u nás vždy sestávaly ze zeleniny (rajčátka, nakrájená okurka či paprika apod., a k tomu pečivo/chleba se sýrem apod.).

Pokud by dítě mělo s váhou problém, zkusila bych možná jen tu zeleninu, žádné pečivo. (Ale zas aby pak nebylo tak hladové, že zhltne kdeco třeba z automatu!)

Já jsem kdysi, i když jsem nebyla tlustá, dostávala do školy vždy jen jablko apod., chleba s něčím byl jen jeden den, když jsme měli tělák. Moje máma to brala, že to stačí, když jsem ráno snídala, a já jsem nijak neprotestovala.

Mezi jídly by mělo uplynout několik hodin, ideálně 4-5. Ne aby se 1-2 hodiny po snídani už zase svačilo, jak to někdy bývá!
Tělo si také musí od trávení někdy odpočinout, a taky jestli má někdy spalovat zásoby tuku, tak kdy to má asi tak dělat, když má skoro stálý přísun dalších a dalších kalorií? ;-) Pak necítí nutnost na tukové zásoby sáhnout.

Když už svačinka "mezi", tak bych nedávala pečivo, ale třeba kus sýra a kus zeleniny (např. kousek eidamu v bloček a půl papriky nebo pár rajčátek). To by mělo do oběda zasytit, a není to zas další cukr/sacharidy.

Odpolední svačinka, pokud je hlad, může třeba být jablko či jiné ovoce, k tomu případně jogurt, tvaroh apod.


Naši synové sice problém s váhou neměli, ale chtěli jsme, aby měli jakžtakž zdravou stravu a dost pohybu. A odpovídající návyky do života.

Důležité je hlídat i pití. Přes den je ideální pít jen vodu.

Skleničku džusu (100%) měli naši kluci jen ráno, jako součást snídaně. Běžné pití přes den byla jen voda. Limonáda jen výjimečně, když se něco slavilo nebo někdy o víkendu, k jídlu.


U kluků jsme váhu moc řešit nemuseli.
Ale řeším to teď trochu u sebe, abych po 50 nepřibrala...
V podstatě teď praktikuji něco jako přerušovaný půst, ale velmi volnou formou... Ráno nesnídám(stejně jsem na to nikdy moc nebyla), buď piju jenom čaj nebo někdy kafe s mlékem, první jídlo jím až kolem poledne, v práci, ve 12-13 hod. Mám většinou něco s sebou. Večeříme doma kolem 8 večer, buď někdo uvaří nebo je studená večeře.
Vždy ale je u toho nějaká zelenina. Přes den i ovoce.

U dětí bych to ale moc nehrotila s příliš dlouhými pauzami mezi jídly.
Jsou ve vývinu, potřebují ten přísun živin stálejší.

Na druhou stranu není dobré vytvářet návyk toho, že se vlastně pořád jí. Někdy je to vidět už u mimin/batolat v kočárku, neustále se dětem něco dává, a ty se pak naučí, že vlastně žádné pauzy mezi jídly nejsou. Přitom by měly být, my lidi nejsme stavěni na to, neustále jíst a trávit. (Pak se divíme, že se nám neustálým trávením zejména mouky a cukru předčasně vyčerpá slinivka a objeví se cukrovka typu 2 ... )