Jo "pár" je v uvozovkách.

Jsme schopná takových příběhů vystřihnout 30, 50, žádný problém...

A častokrát nepomůže vlastně nic, ti lidi to prostě řešit asi ani nechtějí, nebo neumí nebo se bojí...

Nejlepší je, když s nima přijde nějaký člen rodiny- jiný - a řekne, dotáhnu sem tátu/bratra/syna...., teď jsem se dozvěděl, jaký má průser(y), poradíte nám?
Pak to většinou jde.

Ale tady s těma lidma je to fakt marný. Někdy si říkám, že škoda času. Ale pak si říkám, dobře - třeba 1 z 10 ...

A někdy to fakt jde.

A někdy - třeba sami za pár let ... na to přijdou.

A nebo taky nikdy.

Mám tu paní, kterou znám fakt tak 15 let. Přijde jednou za 3-4 roky, ve větších a větších ...... Ale ta si chodí spíš postěžovat... Na začátku měla podporu dcery, s tou se pak rozhádala, teď teda zas tvrdí, že syn by jí pomohl (ten byl na začátku "za nejhoršího") - no nevím...). Dělat ale nechce - nebude - nic. Převypráví mi od začátku celý svůj životní příběh, dodá ty "novinky" za těch pár let, co jsme se neviděli... a zase odejde. No, furt ještě není bezdomovec. Ale ta třeba odmítá jít i na sociálku, třeba si zkusit vyřídit nějaké sociální dávky.