Je třeba si napřed ujasnit, kam ve školství jdeme.

Postupně jsme MŠ, SŠ a hlavně ZŠ školství úplně rozvolnili na úroveň, kdy si školy určují pedagogický směr a kurikula (ŠVP) samy. V extrému: máme v ČR cca 14 veřejných waldorfských ZŠ a MŠ a 6 montessori. I ty jsou "spádové". Ale i řada ZŠ nejprve kdysi přesedlala z programu Základní škola na Národní školu, nebo Obecnou školu a pak už v tomto duchu vytvořila svůj ŠVP. A to se v jedné škole učí ve 3. to se v druhé učí ve 4, nebo i v 5. A nemusí mít stejnou hodinovou dotaci přírodovědy, může mít sloučené vědy dohromady atd.

Proto jsou tu jazykové školy, školy více přírodní, matematické ZŠ, výtvarné ZŠ, ... ZŠ zaměřené na děti s určitým postižením. Na ceduli to často nenajdete, narostlo to samo v přirozeném vývoji. Ale je to a je to bohatstvím českého školství. A zjistíte to ve chvíli, kdy máte buď nadané dítě, nebo dostanete dg. třeba ADHD, dys*, dysfázie, PAS, ... Pak budete hodně rychle hledat pedagogické zkušené odborníky, neochotní laici ve spádové škole vám nepomohou. MŠMT může chtít mít odborníky na SPU všude, ale takhle život nefunguje a nebude.

K tomu přispěl i fakt, že školy nepatří státu, ale obcím (a hlavně SŠ krajům). A do jisté míry je putna, jestli ředitel dostane špatné hodnocení od ČŠI, záleží na jeho vztahu s radou obce. Navíc obce jsou u nás různé, od Vysoké Lhoty se 16 obyvateli, po HM Prahu s 1,2 mil. obyv. A tyto obce mají ve školství stejný úkol - mít školu a školku. Už to je poněkud na hlavu... 🙂 Ale díky veřejnoprávním smlouvám to jakž takž funguje.
Takže máme diverzifikované školství co do ŠVP, velikosti škol, velikosti školských okrsků, velikosti zřizovatelů.

A chceme najednou přísně spádové školy.
TO JE KRAJNÍ HLOUPOST.

Jasně, může přijít ministr ŠMT a zkusit tu rozkvetlou zahradu zplanýrovat a vysadit monokulturu. Jednak by to znamenalo takovou školskou reformu, kterou nezvládne (zavedení osnov zpět), zřejmě převzetí škol aspoň kraji, zavedení nějakých školských správních okrsků a zřejmě centrální školský úřad. Asi by to neprošlo ani ústavně, obce/kraje jsou autonomní a jejich školy jim nikdo nemůže vzít. To co je třeba je péče zahradníka. Zalévat, hnojit, někde sestřihnout, ale ne všude stejně.

A znamená to i fakt, že v Praze se vezme ohled na spádovost Prahy z metropolitního regionu. Ostatně je vyjádřená i v rozpočtovém určení daní, Praha za to dostává zaplaceno. Proto ani školy v Praze nejsou jen pro Pražany.