::Ty tříletý až pětiletý vzdělávání nepotřebujou. Potřebujou si hrát.

Ty tříletý až pětiletý musí školka naučit některé i nemít pleny, jiné si utřít zadek, umýt si ruce, vyčistit si zuby, zapínat knoflíky, oblékat ve správném pořadí šaty, jíst příborem, nosit jídlo na talířku, normálně pít z hrnečku, ustlat si lehátko na spaní, mluvit v rozvitých větách, nemluvit, když mluví paní učitelka, nebo se mluvit nemá, mít nějaké hranice, nemlátit ostatní, nelhat, uklízet hračky, sedět na židličce při práci, držet tužku, poznávat barvy, úplný úvod do matematických schopností 1-2-3 knoflíky, ...

V mnoha těch věcech a v mnoha rodinách se v tom samozřejmě zapojují rodiče. Ale podle ženy tak ve 25% českých, materiálně průměrných rodin jsou v tom nějaké problémy, často vyplývající z nějaké rodinné patologie. A v 10% je to závažné, přesto, že rodiče působí normálním dojmem. Třeba jsou na dítěti extrémně závislí, nebo mu nedávají hranice. Tatínek: "Nevím, jestli půjde na tělocvik, paní učitelko, to se ho musíte zeptat, jestli bude chtít. Jinak bychom s ním nevydrželi"