no zase na druhou stranu, kdyby se už od školky učily jak se mají chovat u švédských stolů, nemuselo by to pak v dospělosti vypadat tak, jak to zhusta vypadá teď
ostatně u nás se vždycky dává k dobru historka, jak u nás byl bratránek (on jedináček, bylo mu asi 7, my byly tři ségry 14, 9, 4) a máma nám nechala na stole talířek s nakrájeným koláčem, když se bratránek natahoval pro třetí kousek, pleskla ho ta nejmladší přes ruku a "ty neumíš počítat nebo co?"
ona počítat neuměla, ale na první pohled viděla, že je tam 8 kousků, takže každý má dva - byla zvyklá se dělit
bratránek byl naopak zvyklý, že co mu chutná, může si sníst sám, co jíst nechce, dojí po něm rodiče (když dostal třeba čokoládu, ani by ho nenapadlo nabídnout rodičům, to zase pro nás bylo nemyslitelné, nepočítat s nimi)
no a vlastně je to tak dodnes... ačkoliv je mu 43, žije u rodičů, na domácnosti se nijak nepodílí (ani finančně, naopak když mu dojdou peníze, maminka mu dá), když si jeho táta udělá na druhý den svačinu do práce, klidně mu ji v noci sežere, protože měl hladíček, když přitáhl z baru...
no a oni si to nechají líbit
)
takže jo, beru zpět, vychovávat už od školky ke sdílenému stravování