Margato to je mi moc líto:-(. Zažili jsme taky i když při nesrovnatelném poranění. v lednu 1999 jsme bourali na Slovensku, navalil do nás Polák. Manžela poprvé operovali tam (nahazovali mu zpět kyčel a provrtali - blbě - koleno), druhou operaci - šroubovaný kyčelní kloub a sešívání přetržených šlach držících svaly stehna už absolvoval tady. Já měla sice jen nadvakrát zlomený kotník, ale měli jsme dvě malé děti a byli bez peněz. Než jsme se zdrchali a manželova máti do něj nahučela, ať zkusí lázně (k ortopedům chodil celý rok, na rehabky taky) zbýval přesně týden na to, aby do lázní nastoupil - na jeho diagnózu to byl rok. Nedali jsme to, já jsem měla zápal plic, neměl kdo hlídat děti a až předloni, po více než dvaceti letech (s nohou má pořád problémy a jediná rehabka která mu dlouhodobě trochu zabírá není hrazená pojišťovnou vůbec) jel do lázní po covidu. Zaměřili se i na nohu, protože jak byl měsíc ve špitále, téměř přestal chodit. Odjížděl tam odsud po měsíci s tím, že ušel 20 kilometrů - myslím si, že kdyby lázně absolvoval před těmi dvaceti lety, měl mnohem kvalitnější většinu produktivního života. Ale u něj jde "jen" o pohyb, jeho rozsah a snížení bolesti.