Babi
Ne, ředitel rád hlásil do školního rozhlasu blbosti, příkazy, zákazy, přitom neuměl mluvil, koktal, možná i ráčkoval, už nevím.
No a jednou zas tahle nařizoval, co se smí a nesmí a musí bejt a běda každému, kdo to překročí, bylo to směšný, smích zadržovali i přítomní učitelé ve třídách.
A já jsem pa vyšla ven na chodbu, uviděla spolužáka ze staršího ročníku kterak dělá to, co bylo právě zakázáno a patřičně napodobujíc dikci a způsob mluvy ředitele jsem se ho otázala, zda ví, že takhle to nemá být...
Spolužák vytřeštil oči a nesmál se.
Otočila jsem se a ano, stál tam ředitel, nepříčetnej
Tak mě hned hnal do ředitelny a rovnou ředitelská důtka, pořádně ve vzteku ani nevěděl co píše.