Já bych začala tím, že bych si vybrala objekt, který chci debordelizovat. Bordel bych si rozdělila na hromady, podle toho co to je za věci a kam je budu pak vyhazovat. Zamyslela bych se, kterou věc jsem v posledních pár letech potřebovala. Pokud ne, pryč s ní. Vzala bych to z gruntu, žádný "to se jednou může hodit" , žádný city a pocity, nekompromisně.
Jo třeba ti pak bude některé vyhozené věci líto nebo jí najednou začneš potřebovat. Ale zažiješ slastný pocit z vyklizeného prostoru.
Prostě prvotní účel je vyklidit prostor a vyházet nepotřebné krámy. Toho bych se držela, nedbala na nářky a výčitky, maximálně občas vyhození zkonzultovala.
Já bych teda byla normálně tvrdá "svině", protože jinak nikdy nedobordelizuješ.

Hlavní problém ale vidím v dostatku prostor k ukládání bordelu a ke sklonu člena domácnosti ukládat bordel. Ona je to trochu diagnóza (číslo nevim). Možná se i rozvedete. Takže věčný boj a zvaž si, zda se chceš pustit do nikdy nekončícího boje. Nebo to necháš až dědicům.