Pozadu nezůstávaly ani české země, kde začali zlato využívat již Keltové ve 2. až 1. století před naším letopočtem. Ti získávali zlato rýžováním, nejvíce v jižních a středních Čechách na Otavě, Volyňce, Blanici a Vltavě, ale také na západě Čech, Českomoravské vrchovině a ve Slezsku. Z doby keltského osídlení pocházejí archeologické nálezy zlatých mincí zvaných duhovky a také různých zlatých kroužků, drátků či spirál. Jeden z největších keltských pokladů byl nalezen u Podmokel na Berounsku, kde v roce 1771 sesuv půdy odkryl téměř padesát kilogramů zlatých mincí. Dvě stovky duhovek vydal také vrch Hradiště mezi Stradonicemi a Nižborem.