Četla jsem článek, že v těch extrémních hloubkách vůbec nelze komunikovat prostřednictvím radiových vln, voda je tam v hloubce 3,8km velmi slaná a extrémně vodivá. Funguje jen sonar, a to na krátké vzdálenosti, přenos zvukových vln je navíc ovlivněn třeba rozhraním vody o různé teplotě nebo salinitě, působí jako zrcadlo. Je tam samozřejmě naprostá tma.
Jednoduše: Výzkum vesmíru je z technologického hlediska nesrovnatelně jednodušší, než výzkum mořského dna ve velkých hloubkách.