Mně to zase dalo do hlavy otázku. Ráda pozoruju svět kolem sebe. Všímám si lidí, zvířat, přírody, krajiny, architektury, aut, sakrálních staveb, nebe, počasí, chutí, vůní, jídla...No prostě úplně všechno co zaregistruju nějak hodnotím. Někdy jen sama se sebou, někdy i s někým jiným. Mám různá subjektivní i objektivní měřítka. A když hodnotím lidi, třeba i v negativním slova smyslu, tak je to maloměšťácké ?
Je možné, že maloměšťáci a vesnický burani jsou zvyklí lidi hodnotit víc než lidi z velkých měst (rozuměj z Prahy a možná trošku z Brna, protože jiné velké město tady nemáme). Když si nechám své hodnocení pro sebe, jsem dost velkoměstská ? Když z hodnocení vynechám lidi budu OK ? Když budu hodnotit jen pozitivně, dobrý ?

A téma bylo, jak hodnotíme róby na MFF. Já bych je asi jinak vůbec nehodnotila. Možná bych se koukla, možná ani to ne. Ale měla jsem čas a náladu se zapojit, takže jsem si trochu zamaloměšttila. Vlastně jsem ráda, že můžu řešit nějaký ten vnad a nemusím řesit hlad, (svrab a neštovice). Nebo vyrabovanej či vybouchnutej domov.