Jen k tomu psovi - nepořídit ho není znakem sobectví. Jako člověk, který má už druhého psa z "druhé ruky," protože majitele přestal bavit, nezvládal ho a neměl na něj čas, si myslím, že často je projevem sobectví a nerozumu právě jeho pořízení.
Je to velká starost a závazek časový, finanční, citový a energetický na mnoho let. A dítě, byť sebevyspělejší a sebezodpovědnější, nemůže za psa nést plnou starost a odpovědnost, je to vždycky na dospělých. Pes ano, pokud ho chtějí dospělí a tohle všechno si uvědomují a jsou ochotni to akceptovat.
Takže za sebe s úklonou děkuji za váš rozum a zodpovědnost, mně moji Toby a Malvína stačí :)