Zufi, no jo, ono to bude asi individuální, i rodiče jsou různí a podle toho mají různá očekávání co a jak by mělo být. Já mám zkušenost jen s takovou miniškoličkou, spíš dětskou skupinou, kam syn chodil rok předtím, než nastoupil do té speciální školky. Chodil tam jednou týdně, někdy dvakrát (mohli bychom ale klidně každý den), bylo to jen na dopoledne, svačinu si nosili s sebou, bylo tam jen asi 5 dětí, ale většinou méně. Dělali všechno možné, jako ve školce - nějaké pohybové aktivity, tvoření, hodně montessori činností, vyprávěli si, četli...bylo to v přízemí rodinného domku, bývali na zahradě, občas šli na procházku někam mimo, ale většinou byli ve třídě, nebo na zahradě. Synovi bylo tenkrát 3,5, začínali jsme chodit na logopedii, prakticky nemluvil, ale chodil tam moc rád a ohromně ho to posunulo dopředu. Bylo to tenkrát štěstí, že zrovna v té době, kdy jsme řešili, kam s ním, tak tam paní tu školičku otevřela. Běžná školka v té době vůbec nepřicházela v úvahu. Ta speciální pak byla v pohodě, ale bylo tam cca 12 dětí (takže reálně většinou tak 7, vždycky byl někdo nemocný).