Já jsem jako dospívající (natož dítě!) nesměla nikam. Kamarádka k nám směla jen výjimečně, na spaní nikdy, ani já k nikomu na spaní. Vím jak mi to vadilo a omezovalo, proto svým dětem dávám hodně volnosti. Ať si to mládí užijí.
Ale tolik, aby v 5 letech někam sami jeli a v 10 byli několik dní bez dozoru dospělého, to ani náhodou Slyšela jsem o podobných případech na vesnici. Jenže tam je to tak, že o tom dítěti vždycky nějaký dospělý ví, protože je to tam samá teta. Auto tam projede tak jedno za celý den.
Tvoje dětství je buď extrém a veliký hazard, nebo to máš zkreslené dětským vnímáním Já jsem hodně benevolentní, svým dětem věřím, ale toto bych nikdy nedovolila.