Přidat odpověď
zhluboka dýchej - a zkus s dcerou vymyslet, co bude když NEUDĚLÁ reparát... s dcerou soucítím, mám to taky tak, neumím se učit - prostě vejrám na písmenka a nic... a není to inteligencí, ale tím, že chytré dítě dokáže proplout prvním, druhým a často i třetím stupněm jen s tím, co pochytí ve škole - neumí se "šprtat", neví jak na to... jenomže v osmnácti je poměrně pozdě na to, aby se začlo učit, jak se učit...
Já se lépe učím praxí, tím, že mi to někdo vysvětlí / předříká... což je absurdní, protože v podstatě mám vizuální paměť - ale nějak to nefunguje na písmenka... až v dospělosti jsem zjistila, že mi pomáhá si dělat výpisky - to už se zapojí to vizuálno a pamatuju si, co jsem psala (včetně toho, kde to mám na stránce v sešitě a tak)...
Možná místo naštvanosti na dceru by bylo lepší zkusit to s ní řešit - jednak teda kde má ten blok na učení (protože marná sláva, učit se ještě bude potřebovat) - a druhak - co bude dělat, pokud je teď už pozdě... opakovat ročník, přestoupit na jinou školu / obor, jít do práce?
Plus bych jí jemně vysvětlila i to, že v tomhle věku už by měla přemýšlet nad tím, jak se bude živit - a taky bych přiškrtila kapesný a doporučila brigády... to, že jí musíte živit, dokud studuje, neznamená, že jí budete dotovat zábavu a parádu...
Předchozí