Přidat odpověď
Kat, stydlivý a nejistý je kde kdo (třeba i ve třiceti), rozdíl je v tom, jestli to nějak překonává (protože chce nebo musí) nebo za něj řeší raději věci maminka nebo kdo. Kamarádka učí na VŠ a je kolikrát v šoku z toho, že za některé studenty vyjednávají okolnosti studia rodiče (ale je jich teda málo). Já se taky v osmnácti po maturitě styděla telefonovat cizím lidem, měla jsem stres jít někam poprvé, představovat se atd. Ale co mi zbylo, když jsme chtěla studovat VŠ, jsem z malého města, z rodiny nikdy nestudoval a nemohl mi poradit, natož aby za mě něco vyřizovali. Prostě jsem se musela postarat a telefonovat a zajít, kam bylo potřeba (a najít si to na papírové mapě, papírovém jízdním řádu, v telefonním seznamu, zjistit osobními dotazy ...) sama. Je to asi podobné, jak tu někdo psal, že když máš v 18 dítě, tak to holt naprostá většina lidí nějak dá, i když do té doby "nic nemuseli" ...
Předchozí