Přidat odpověď
Jenže, co si budeme nalhávat, většině dospělých dětí je to dost protivné.
Moje máti se o mé studium taky nezajímala, teda možná zajímala, ale já jsem jí to nehlásila. Samozřejmě - byla jiná doba, nebyl internet v tom dnešním slova smyslu, půlku VŠ jsem neměla ještě ani mobil, studovala jsem na druhý straně republiky a domů jezdila jen po semestrech nebo na Vánoce... A že bych psala domů dopisy, že jak mi to jde, tak to fakt ne.
Ale vím, že někdy říkala, že se jí třeba v práci ptali, jak mi to studium jde a že ona ani neví, co jim má říkat. Ale ona věděla, že všechny zkoušky udělám a že se na školu nevykašlu. Myslím, že možná měla spíš obavu, že otěhotním, protože jsem tenkrát žila s přítelem...
Pro mě představa, že se mě máti ptá, kdy budu dělat zkoušku, jestli se učím, jestli se učím dost a blábláblá, je naprosto šílená. Takže se neptám ani našeho velkého syna, ten se samozřejmě v běžném hovoru zmiňuje, ale toho máme denně "doma", takže to je něco jiného. Už má za sebou i bakaláře, tak toho ing. snad už taky dodělá, aniž bychom ho museli nějak řešit.
U střední je to něco jiného, tu potřebuje fakticky každej. Na VŠ ale podle mě každej nemá a to co občas vidím, že studuje/vystudovalo, tak nechápu... Takže tlačit někoho, aby dodělal VŠ, považuju za hovadinu, protože buď na to nemá kapacitu nebo vůli a to je pak dost jeho problém...
Ale třeba jeden z bratranců byl dotlačenej, aby VŠ dodělal, podobně "za každou cenu", zůstal pak v Praze, fakticky nedělá pořád nic a jeho táta mu furt posílá peníze, protože on furt škemrá, že nic nemá, ... Práce mění jak ponožky, nebo prý "nic nemůže najít" - v Praze, mladej kluk s VŠ... Je bohužel zvyklej, že rodiče mu pomůžou, nějak to za něj vyřeší... Zvenku je to fakt strašný, ale holt taky jedináček, táta doktor, tak synka pořád podporujou a mám takový pocit, že budou snad celý život. To je pro nás takový strašák, jak fakt nechceme dopadnout. I já i muž jsme se už na VŠ museli živit sami, makali jsme od mládí, představa, že vlastní děti přemlouváme, aby se učili, aby si "nezkazili život", příp. je "do 30" sponzorujeme, je hrozná. Věříme, že náš příklad bude silnější, než lenost.
Předchozí