Ne úplně navážno, ale vkládám téma, které mě napadlo dnes při poslechu zpráv. Prý měli poslanci schvalovat státem garantované výživné, nebo jeho prodloužení nebo tak něco … a komentovala to nějaká paní samoživitelka, co má 4 děti a finanční nouzi. Mě se to netýká a nejsem ani moc v problematice orientovaná, tak ocením, když mě zkušenější poučí: nemělo by smysl to nějak vztáhnout k počtu dětí a počtu tatínků?
Obecně si myslím, že je fajn, když stát zaskočí za otce neplatiče, aby matka s miminem nemusela pod most a neumřela hlady. V životě se stává ledacos a mít dítě s nezodpovědným chlapem, to může být dřív, než na nové boty. Jedno. Nebo dvě. Ale jak se tak člověk stane samoživitelkou se čtyřmi dětmi? Mě teoreticky, od stolu, napadá, že nejpozději po druhém už bych si dala sakra pozor … ale jak říkám, neznám případy z praxe.
Uvažuju o výchovném nebo odstrašujícím efektu podmínky, že stát platí výživné např. pouze na max. 3 děti s max. dvěma různými otci (výjimku by měla dvojčata a vícerčata). Blbost?