souhlasím, plus ještě je důležitá práce s veřejností. Ve vsi, kde jsme žili je několik problémových rodin, jejichž děti např. nedostávají svačiny do školy a rodiče jim nezaplatí obědy.
Škola coby zřizovatel jídelny proto rozhodla, že polévka podávaná v jídelně, jejíž nevyužité zbytky se denně vylévají do výlevky, bude nabídnuta těmto cca 3 až 5 dětem během školního oběda (ty děti totiž z chodby koukaly, jak jejich spolužáci obědvají
a čichaly vůně obědů
) - no a velká vlna nevole, že je to diskriminační, a "kdo neplatí, ať nežere" (cituji). Bylo dost těžké pro obecní zastupitele uklidnit tyhle vesnické křičílky a přitom být diskrétní na konto konkrétních dětí, o kterých se v té souvislosti konkrétně mluvilo a byly propírány po hospodách.
Přitom to celé bylo o tom, že ty děti, místo aby sledovaly konzumující platící strávníky, dostaly každý jednu-dvě porce polévky zdarma, což cíleně řešilo společný problém.