Já jsem taky jako malá milovala panenky, byly to moje nejoblíbenější hračky. Ale ne miminka, já měla ráda jenom panenky, které vypadaly jako holčičky, a byly to moje kamarádky. Nikdy jsem si s panenkami nehrála, jako že se o ně starám. Ještě ve 12 jsem si přála k narozeninám panenku, s vlasama a s prsama, dostala jsem ji, ale už jsem si s ní nehrála. Panenky se mi ale líbí dosud a byla jsem moc zklamaná, že si dcera s panenkami nikdy nehrála. Reborn panenky se mi líbí, že jsou tak realistické, ale zároveň mě to trochu děsí. Dovedu si představit, že je někdo sbírá nebo že se používají jako léčebný prostředek pro lid s demencí. Nikoho, kdo by v dospělosti měl panenku místo živého dítěte, neznám, ani jsem o tom nikdy neslyšela, ale věřím, že se to může stát, lidí jsou všelijak praštěni.