Len, tak panenky a jiné "jako" hračky u dětí jsou snad naprosto běžná normální věc, součást přirozeného vývoje, přičemž hranice "dětství" v tomto smyslu uričtě bude různá. Pokud se dospělému líbí panenky, co vypadají jako živé, a má je někde doma na poličce nebo v kočárku, O.K., jiní lidé si vystavují zase jiné věci. Ale pokud s tím někdo jezdí mezi lidmi a předstírá, že se jedná o žívé dítě, považuju to prostě za projev psychické nemoci (ať už k ní došlo v důsledku čehokoliv). Předstírat, že dospělá žena, co "uspává" na klíně umělohomotné mimino je zdravá osoba, jenom má specifickou zálibu, to už mi přijde docela legrační projev jakože "velkorysosti". Samozřejmě tím většinou vůbec nikomu neškodí, ale na mě osobně to působí podobně, jako když mám koukat na něčí ošklivou vyrážku - je to nepříjmné a rozrušující (i když samozřejmě takovou osobu nebudu nikam vyhazovat nebo ji zesměšňovat).