knedli, pamatuješ, jak jsi psala o své švagrové, že o tobě roznáší pomluvu, že se nestaráš o rodinu, ale hlavně se staráš o to, aby sis ráno zaběhala a abys dobře vypadala? Nevím, jestli si to pamatuju takto dobře, ale myslím, že jsi o tom tady vyprávěla...

"Nepomohly" ti tyhle pomluvy k tomu, že jsi občas jako tryskomyš?

Píšu to proto, že na mě pomluvy takhle působí - na jednu stranu mě ubíjejí a na druhou stranu mám pocit, že musím hrozně moc zabrat...

A ještě, jestli se nezlobíš, že to tu připomínám: psalas, že tě trochu ranilo, když tvůj muž kdysi rozprávěl, že čím je starší, tím víc se mu líbí dokonalé křivky (nebo tak nějak si to pamatuju).
Knedli, to je jen takové chlapské povzdechnutí, to nic neznamená, pánové v letech se prostě rádi podívají a zasněně povzdechnou

Já se taky ráda mrknu na krásně rostlý hrudník mladého chlapa na pláži, ale to o vztahu k tělu mého muže nic nevypovídá. Omlouvám se za nevyžádaný postřeh, ale měla jsem už nějakou dobu pocit, že se trochu trápíš právě tímto, proto si tolik dáváš do těla a tolik pohybu od sebe očekáváš. Přitom já věřím, že tvoje postava je dokonalá. A kdyby sis půlku soboty a půlku neděle krááásně odpočinula, přesně podle svých (nikoli rodinných) představ, měla bys nejkrásnější úsměv na světě (na to mmch chlapi reagují nejvíc)