Přidat odpověď
No, oddílové zážitky jsou místy drsné, ale jako dítě jsem to nesla dobře, rodiče byli místy drsnější a úrazy nás sourozenců z výprav brali ještě lépe, než v té době bylo zvykem.
Jako matka oddiloveho dítěte jsem byla vždycky docela dost v klidu, ovšem teď, jako matka čerstvě plnoleté oddílové vedoucí dost šílím... A to jistě nevím všechno.
Speciální strach mám z akcí na divoké vodě, pokud by se některé z mých dětí chystalo s bandou, ke které nechovám důvěru, asi by prošlo drsným výcvikem v mé režii, nebo pod dozorem opravdových autorit v oboru...
Předchozí