O tom mluvil i záchranář Samek, že jsou nuceni jezdit i kvůli každé blbosti (nevím přesně - finance od pojišťovny?)

Nám samozřejmě taky dobře poradili po telefonu, nebo padla domluva, že přijedou za 2 hodiny (s tchánem nebylo možné pohnout + byl covid)

V porodnictví jsem měla pocit, že jsem jen rukojmí, aby za mě mohli kasírovat + se pak během vteřiny na stole ztratila vytištěná zpráva, do které jsem chtěla nahlédnout, tam se bazírováním na 3 dnech na lůžku plýtvá neskutečně.

A pak ještě mám od kamarádů z nemocnic, kde je staří doktoři nechtějí pouštět do určité práce, nemohou pak získat odbornost, a třeba pak jdou ti mladí do zahraničí, kde je k té práci rychle pustí, a pak staří naříkají, že nejsou mladí.

strašidelné bylo vyprávění sestřičky z kardiocentra, která mě varovala, že operace srdce se dělají jak na běžícím pásu i těm, kteří je nutně nepotřebují, protože hrozilo zavírání kardiocenter, které mají málo operaci.

(prosím vše brát s rezervou, skoro vše mám z druhé ruky)