Bouřko, to je škoda, no...my jak tam jsou všichni trochu nestandardní, tak právě i my rodiče jsme vždycky tak nějak drželi pohromadě a pomáhali si ..teď už to kluci nepotřebujou a jak dávno jezdí do školy sami, tak se s rodiči už téměř nevidíme, ale ty cca první tři roky jsme se denně potkávali ráno cestou od metra ke škole a odpoledne zase cestou ze školy, i když každý bydlí úplně jinde... Ale pořád se můžeme kontaktovat na netu, nebo na mailu.