Len, musí ale k tomu zaujmout nějaký postoj syn. Mít zhroucené dítě doma celý rok a .... Jako víš co, já zase vím, že v mém okolí jedni rodiče na výzvy k hospitalizaci nereflektovali, protože "to dítěti neuděláme". A dítě není. Jako tohle je prostě na prd. A upřímně řečeno bych to brala i jakou určitou sobeckost ze strany dítěte, protože rodič se může snažit a není v jeho silách tušit, že dělá dobře, nebo ne. Protože dejme tomu se zkrátka dítě nehodlá ani náznakem svěřit. To je k pos.ání.
Ennywan může jistě nechat doma syna X měsíců. No a co dál? Bude to horší, bude to lepší?