"Koukla jsem na minulou diskuzi, že se tam s ním nebavili a dali mu přezdívku - to zas nemůže být pro 16 ti letého důvod, aby se vzdal školy"

Nebyl to jediný důvod, tohle jsem jako první psala řediteli

Syn je na některé věci citlivý, navíc se potýká s nějakým druhem sociálních úzkostí, které se začaly naplno projevovat až v devítce okolo přijímaček a nezvládá už takto brzy školu jako takovou. Již po týdnu vnímá, že do kolektivu nezapadl a neberou ho, nesedí mu třída, ve které tráví většinu času (v místnosti nejsou klasicky lavice po dvou, židle jsou nepohodlné), vadí mu množství spolužáků ve třídě (na základce jich bylo 20), má obavu, že nebude zvládat objem učiva (nechtěl ani dělat přijímačky a chtěl učňák bez matury). Necítí se komfortně a prožívá úzkosti, které se projevují i na fyzické úrovni.
Nejvíc ho ale drtí, že díky své povaze, kdy je pro něj socializace těžká a sám hovory moc nezačíná (protože je mu to tzv. blbé, trapné) a moc se nezapojuje, tak se asi stalo, že mezi kluky nezapadl a nikdo se s ním nebaví, nikdo si k němu nesedá, nikdo si ho nevybírá pro skupinovou práci, nereagují na žádné jeho pokusy o zapojení se do hovoru, naopak má prý jako jediný přezdívku a někteří mu dělají drobné naschvály, které nikomu jinému nedělají. Do třídy už se vracet nechce, o to víc poté, kdy se v pátek na třídním instagramu objevila jeho fotka (s nápisem přezdívky, kterou mu dal jeden z kluků a ostatní se jí chytli). Fotku pořídil další z kluků tajně ve škole v hodině, když se syn nedíval. Na základce tento problém neměl, nikdy nebyl terčem posměchu nebo nějakých schválností a s kluky fungoval normálně. Proto syn nechápe, proč se to děje jemu, když má zájem nějaké „parťáky“ si najít. Asi kolektiv vycítil, že je nejistý, jiný a možná pro všechny v nějakém směru „divný“.