Majákova - já nevím...syn by rokem narození spadal mezi tyhle děti taky. A jo, byl odmalička přecitlivělý na spoustu věcí. Ale asi to nebylo přemírou podnětů, ani sociálními sítěmi, do jeho cca 9 let jsme nikdo neměli chytrý mobil, doma nebyl žádný tablet, ani notebook, jen jeden PC, který se zapínal občas, televize taky neběžela nikdy jen jako kulisa apod., většinu času jsme bývali venku... U něj se osvědčilo opatrně pomaličku ho posouvat dopředu, dát mu dost času, nenutit, netlačit...to by se naopak zablokoval. Když jsme mu dali dostatek času a netlačili jsme, tak sám od sebe často udělal najednou nečekaný skok a pokrok. Má to tak pořád. Odjakživa máme prostě věci, které jsou nutné a je potřeba je nějak absolvovat (i když i v takových případech hledáme cestu, jak si tu nucenou činnost, nebo prostředí zpříjemnit a přizpůsobit) a pak jsou věci, u kterých se nic nestane, když je zvládne až o hodně později, než vrstevníci a nebo třeba vůbec, pokud ho nelákají. A čím je starší, tím se zvládá přizpůsobovat novým, nebo náročnějším věcem líp a líp.