Čumčo, u nás je syn odjakživa nekonzumní, nikdy jako malý v obchodě nedělal scény, že něco chce, když už, tak si při nákupu řekl o rohlík, nebo nějakou podobnou obyčejnost. Když se ho ptáš, co by chtěl k Vánocům, narozeninám apod., tak nikdy neví, co by měl chtít, obvykle si přeje jen další paměťovku, nebo baterku do kamery, vystačí si s pár věcmi (telefon, notebook, kamera, stativ, foťák - ten si tedy přál k 15.narozeninám - zrcadlovku, to bylo jedno z mála přání, které kdy v životě měl). S oblečením si vystačí s několika oblíbenými kousky, které nosí pořád dokola a o nové se ozve až když z toho vyrůstá... Když jedeme nakoupit a ptáme se, jestli chce něco koupit, tak většinou nic nechce, to samé, když jede na nákup s námi... Navíc mu všechny věci, co má, vydrží hrozně dlouho, protože odmalička nic neničí, neztrácí...i do školy - batoh je po několika letech jako nový, penál má od třetí třídy a pořád zachovalý, kružítko už několik let, pravítka taky, kufřík na výtvarku má od první třídy. Když jsem po něm posílala oblečení někomu dál, tak se všichni divili, jak je to zachovalé...ale přitom jsme ho nikdy nepeskovali, aby na to dával pozor, nebo jsme mu nezakazovali někam lézt, aby si to nezničil apod. On je prostě odjakživa takový... Má to jednu velkou výhodu, je to dost nízkonákladové dítko