Dost se to tu řeší. Na IDNES psycholožka odpovídá na dotazy čtenářů . Jeden kopiruju, protoze konkrétně tohle se tady řešilo.

Dobrý den paní psycholožko, mohu se zeptat na Váš osobní názor, co v největší míře stojí za aktuální epidemií duševních potíží? Je mi jasné, že půjde asi o kombinaci faktorů, ale je dnes něco co dříve nebylo a má to výrazný vliv? děkuji
Jan Šolc
ODPOVĚĎ: Ano, je to určitě mozaika různých faktorů. Určitě hodně dětí i dospělých zasáhly lock-downy při pandemii koronaviru. Ne tak samotný strach z nákazy, ale sociální izolace, do níž byla většina lidí uvržena. Úzkostné poruchy se dají dobře zvládat, pokud se pacienti nevyhýbají stresorům, většinu stresových zátěží zvládnou a kladou tak svým úzkostným scénářům protiargumenty. Karanténa umožnila se většině sociálních stresorů vyhýbat a lidé tak ztratili duševní "otužilost". U dětí a mládeže se podle mého názoru do kvality duševního zdraví promítá i tzv. "hyperprotektivní výchova", která se u mladších ročníků objevuje mnohem častěji, než u těch starších. V neposlední řadě je tu obecná úzkost z válek a ekologická úzkost. Tolik kritizovaný tlak na výkonnost bohužel také nepolevuje.