Stará huso, přesně tak, něco jiného je televize, jako kulisa při návštěvě, kdy to vlastně nikdo pořádně nesleduje, to jsme nikdy neprovozovali. Ale koukáme se třeba na vědomostní soutěže, hádáme odpověď, sem tam to okomentujeme, nebo kdysi ještě doma jsme s mamkou koukaly na detektivky a snažily se uhádnout, kdo je vrah...nemluvily jsme u toho pořád, jen sem tam jsme něco okomentovaly k věci, to je přece něco úplně jiného, tam prostě sdílíme to, co společně sledujeme. A dodnes mám moc hezké vzpomínky na to, jak jsem vždycky jezdila za babičkou, když bylo krasobruslení, udělaly jsme si vždycky čaj a k tomu něco dobrého, zasedly k TV a společně koukaly. Občas okomentovaly šaty, hudbu, nebo prostě nějaký dojem a hrozně moc jsme si to užívaly. Samozřejmě jsem jezdila za babičkou i jindy a seděly jsme třeba u kafíčka a povídaly si o všem možném, bez TV, ale to sdílené koukání na nějaký pořad jsme si užily úplně stejně...