Federiko, jako sorry, ale to, jak se podařilo "zaparkovat" tvému synovi, to je fakt extrém, to jsem ještě neviděla ani o něčem podobném při pokusu o parkování neslyšela. A i s ohledem na to, co jsi tu o něm psala dřív, bych skoro tipla, že se mu povedl nějaký trošku "záchvat vzteku" nebo prostě umanutosti typu, "já tam to auto narvu, ať to stojí co to stojí"? Když tedy vynechám variantu totální opilosti nebo vlivu jiných drog (což bys asi zmínila). Protože normální člověk, co jen (zatím) neumí parkovat, resp. nemá odhad na vzdálenosti atd., tak určitě klidně odře auto svoje i vedlejší, dejme tomu těch "vedlejších" aut oťuká i víc, orve zrcátka nebo tak něco, ale takhle postavit auto na bok??? Já taky patřila ve věci parkování k netalentovaným, ovšem věděla jsem to o sobě, takže jsem problém "řešila" tím, že jsem raděj zaparkovala o půl kilometru dál, když blíž nebylo dostatečně volné místo místo. Potíž tedy nastala v případě, kdy jsem zaparkovala v klidu, ale pak nebylo dost prostoru k vyjetí, takže jsem fakt 2x odřela auto (jednou o zeď průjezdu, jednou bohužel o sousední auto), ale rozhodně si neumím představit manévr, při kterém bych to auto převrátila ...