Půlko, jasně že jo. Já od svých 18 tento tlak na psychiku neznám - měla jsem málo peněz, pomaturitní denní studium plus poloviční úvazek (potom celý úvazek a dálkové studium), ale byla jsem úplně spokojená...věci ze sekáče mi nevadily, že se mě netýkají drahé věci z výlohy, mi bylo taky fuk)

s hypotékou to bylo ostřejší, hlavně na začátku, ale rozdýchali jsme to, nikdy jsme se netrápili - jenže jsme byli dva

máma v devadesátkách měla celý úvazek a přivýdělek a bylo to vážně krušný - a když se rozhlédnu kolem sebe, mimo svou obvyklou bublinu (na rodičáku, v sousedství, náhodně když se s někým zakecám), single mámy to fakt mají dost těžký (nejsou-li vysloveně středně- a vysokopříjmové)