to někdy i poznáš, že některé autoritě (učitelce, doktorce) nemůžeš na rovinu říct: "nesedla jste mu, evidentně vás vůbec nebere, nevzala jste to za dobrý konec"

budoucí učitelka prvňáčků sledovala tu předškolní třídu dost pečlivě, sledovala na nastěnkách, jak malují, viděla jak krouží tužkou při rozcvičování motoriky - a jaký to má vývoj, jak modelují, staví, stříhají, jak se mezi sebou chovají - tohle bylo na vesnické školce super - děti svou budoucí učitelku znaly, to byla ta paní, co si občas sedne ve třídě, srká si kafe a sleduje, jak se děti chovají

potom u zápisu na ni reagovaly dobře, nebyla cizí

ale to byla paní s xx lety praxe, obě moje děti s údivem přiznávají, že na ně nikdy ve třídě nezvedla hlas, že je "nejhodnější, co kdy zažily"