Tak si tady ještě čtu a přemýšlím o masu. "Ulovit si" maso mi prostě připadá něco extra, já jím maso komplet - i s vnitřnostma, šlachama, chrupavkama, někdy i kostma, zpracuju a sním všechno, co se sníst dá.
Maso mi stále připadá jako vzácnost, proto ho ráda jím. Když jím maso, připadá mi, že jsem dobrý lovec. Že se mám dobře a žiju v blahobytu. Maso mám prostě zažité jako něco dobrého, kvalitního a drahého. Když mám doma nějaké maso, cítím se zajištěná. Mám ráda i vzácnější masa - zvěřinu, skopové, mořské plody, ryby...
Když si dám něco bezmasého, vzápětí to vykompenzuju masem. Třeba v sobotu byla k obědu ovesná kaše s meruňk.kompotem, tak k večeři byly pečené kuřecí hřbety. Mám ráda i bezmasá jídla, sladká, zeleninová, luštěninová, ale to maso je i tam taková "třešnička na dortu". Jím i uzeniny, paštiky.

Nemyslím si, že by častá konzumace masa přinášela nějaké neblahé zdravotní důsledky. Pokud člověk žije jinak zdravě (jí pestře, hýbe se, nekouří, nechlastá), nemyslím si, že mu 15 dkg masa denně nějak uškodí.
Brát život živým tvorům je samozřejmě eticky sporné, ale zatím to beru čistě pragmaticky podle práva silnějšího a schopnějšího. Pokud mě nějaké zvíře zabije a sežere, bude to naopak. Produkce zvířat na maso by se samozřejmě měla nějak korigovat a zlepšovat jejich dočasné životní podmínky. Ale pak je zase otázka jak zajistit zvýšenou produkci rostlinné potravy, když je nás tady na Zemi tolik.