Protože to je holt o celém přístupu. Nejde změnit jen a) a divit se, že to funguje divně.

U nás (už teda 7. třída a soukromá ZŠ) jedou ve stejném režimu od první třídy - nefrontálka, velká třída s několika "zónami", na koberci se začíná denně, neznámkujou, tykají si s učiteli, pracují v blocích, ve skupinách, projektově... třídní schůzky samozřejmě tripartitní. Celotřídní schůzka - všichni rodiče + ale i děti - je jen občas, tak 1x2 roky?, když je třeba osobně řešit něco, co se týká všech. I tak to není běžná třídní schůzka, děti si pro rodiče připraví předtím nějaký program...Takovej průser, že by to museli slyšet všichni najednou a nesměly u toho být děti (dovedu si představit nějakou šikanu nebo tak něco), zatím nenastal. Průběžné požadavky chodí mailem, na to se třídní schůzka vypisovat přece nemusí. Když je problém s nějakým dítětem, rodič si s učitelem zavolá nebo napíše mail, příp. přijde individuálně kdykoli.

Čtvrtletní tripartitní třídní schůzky jsou o pokrocích dítěte, sebehodnocení dělají taky od malička, třídní učitelka má u sebe poznámky i od jiných pedagogů (nepřítomných), takže ví, co dítě i v jiných předmětech... Dítě si svoji práci zhodnotí samo, učitelka k tomu řekne svoje, rodič si řekne svoje (má-li aspoň představu, co dítě...). Je-li na čem, tak se na tom domluví. Ukážou se rodiči nějaké práce (projekty). Určitě to takhle dojedeme do 9. Trapný to rozhodně není, je to velmi přátelské, konkrétní, podrobné.