Všechna moje zvířata projevovala určitou sexualitu. Však jsou to živí tvorové a sexualita k životu patří. Samozřejmě nesmí být obtěžující pro okolí, ale proč nás sexualita zvířat i dětí tak pohoršuje ? Pokud v něčem vadí, obtěžuje, musí se usměrnit. Ale jinak je fajn, protože svědčí o tom, že tvor je živý, chce jíst, spát, bavit se.
Kočky jsou takový trochu neurotici, někdy je ty jejich emoce trošku přeperou. Můj dřívější vykastrovaný kocour se ukájel na mém štěněti, než byl vykastrován. Ale v klidu, nijak násilně, štěně to bralo jako super hru. Po kastraci ho to taky občas chytlo, hlavně když jsme se mazlili a slast z mazlení přešla asi do nějakých sexpocitů. Tak se do mě zakousl (do ruky), párkrát si zašlapal a bylo. Pes když dospěl, tak měl taky tendenci si kocoura někdy nahrnout pod sebe. Tak jsem psa okřikla a bylo taky.
Zvířata to s námi mají těžký. Korigujeme jim život i v této oblasti. Ale já si říkám, když je venčíme, mazlíme se s nimi, staráme se o jejich zdraví, krmení, tak bychom se měli přijatelným způsobem "postarat" i o tuto část jejich životů. A doufám, že si to tu zase někdo nepřebere tak, že jsem úchyl, který má sex se zvířatama.
Kocourovi bych vyčlenila plyšáka, ostatní chování bych korigovala odvedením pozornosti, pozitivně posilovala žádoucí chování.

Obzvláště u zvířat chovaných na omezeném prostoru - což kočka bytová je, bych se hodně zaměřila na naplnění jejich života po všech možných stránkách, nakrmit, pomazlit nestačí. Zvířata jsou inteligentní tvorové, zaměření na činnost, bez činnosti strádají a jejich život nestojí za nic.