Přidat odpověď
Ono to zkrátka nefunguje tak, že něco programuješ, v půlce přestaneš a někdo jiný bez obtíží naváže a pokračuje ve vývoji dál. Neplánovaný výpadek je docela komplikace, když jsou k některé termíny dané třeba legislativou nebo jsou termínované z nějakých zásadních technologických důvodů. Pokud to aspoň trošku jde, tak je dobré při náhlé nemoci spolupracovat aspoň v nějakém nozovém režimu minimálně v termínech releasů a před nimi. Vůbec nic tě k tomu nenutí, ale těžko v tom ty kolegy necháš se plácat. Každopádně telefonovat spíš netřeba, jde to dělat úplně tiše.
Je to takový prolínání pracovních povinností do mimopracovního času a úplně příjemný to není. Pak je tady ale ta druhá strana mince, že jak je to prolnutý, tak jde spoustu práce odvést z domova a u jde u toho obstarat nemocné děti, u některých nezásadních schůzí jde skládat prádlo, vařit, uklízet nebo při pauze odvést a vyzvednout děti apod. Ono je to něco za něco, a pokud si člověk dokáže uhlídat, aby se mu to neprolínalo nad hranici komfortu, tak to může být i fajn režim. Jenom daň za to, je ta spolupráce v nepracovním čase třeba při nemoci, v noci nebo o víkendech, když se něco přihodí. Ale zase při nemocech do té práce aspoň nemusíš jezdit a stonáš si, jak dlouho potřebuješ.
Předchozí