Znám se s jedním skvělým psychoterapeutem. Když jsem byla fakt v háji, zavolala jsem mu, že bych potřebovala pomoc. Řekl mi, že pokud si nemůžu dovolit vypadnout z provozu na měsíc nebo třeba i na půl roku, mám nejdřív začít brát AD a teprve potom jít na terapii, protože je pravděpodobné, že se otevře nějaká "zapouzdřená rána", kterou bez AD nezvládnu při běžném provozu ustát.
Takže se rozhodni, jak na tom jsi ty. Jestli na tobě třeba závisí fungování celé rodiny (jako tenkrát na mně), nebo bez problémů můžeš nastoupit na dlouhodobou neschopenku, kdyby něco. Terapii bych využila určitě, záleží, jestli s AD, nebo bez.
MM má AD pár měsíců a je mnohem víc v pohodě, nespí celé dny, nebrble a neříká "vtípky" o konci života.