Stáno, já jsem si první džíny koupila v 17 za peníze, které jsem si vydělala na chmelové brigádě. Naším se to nelíbilo, táta říkal opovržlivě "modraky", ale když viděl, že si prostě říct nedám, tak mi peníze vyměnil od známých montéru, co pracovali v zahraničí, za bony, aby mě neošidili vexláci, pak jsme se chodili každý den ptát, kdy přivezou do Tuzexu zboží a když přivezli, vystál se mnou obrovskou fronta pomohl mi vybrat tu správnou velikost. Svlékání jsme se tehdy v davu na ulici, vyměňovali si různé velikosti, zmatek nad zmatek, kultura prodeje, jak někde v Rusku. Ale ulovila jsem své nádherné tmavě modré Super rifle, oranžově štěpované, do zvonu, můj největší poklad!