já už se těším na zítřek - snad si konečně pořádně odpočinu, snad zvládnu i nějakou tu pohádku, čaj a štolu
my začali už v pátek, kdy se muži nepodařilo dojet z večírku a uvízl v praze, protože nejely kvůli sněhové nadílce autobusy, nakonec se dostal aspoň do vesnice kus od nás, ale i tak jsem tam pro něj musela jet - v jednu ráno, vyhrabat auto z hromady sněhu, silnice zasypané, doklouzala jsem pro něj a další dva souputníky, co uvízli s ním... jeden z nich potřeboval ještě dál než my, takže o to dobrodružnější to byla cesta, potkávali jsme kamiony uvízlé na cestě, vyhýbali se větvím polámaným pod tíhou sněhu, kličkovali po zasypaných silnicích, nakonec jsme těch pár km zvládli bez ztráty kytičky, za "pouhou" hodinu
v sobotu jsem ještě dobalovala dárky, chystala mísy na šd, smažila kapra a kuřízky k salátu na oběd a balila cukroví a všechno s sebou... v neděli ráno nacpat všechno do auta a k sestře a tam začalo obžerství k večeři jsme spořádali bifteky z 1,5 kg svíčkové a asi 3/4 kg panenky (7 lidí), předtím hromada chlebíčků, během noci ještě velkou obloženou mísu... v pondělí pak u táty opět řízky a salát, další chlebíčky a jednohubky, v úterý svíčková na smetaně s knedlíkem, večer zbytek chlebíčků... ve středu jsme šli do práce a po práci k druhé sestře - opět spousta jídla, navíc sestra je dokonalá hostitelka, takže všechno výborné... no a ve čtvrtek po práci s nejstarší dcerou konečně uplatněný poukaz z loňských vánoc na running sushi a kino (wonka)... jako dobrý to bylo, jen trochu moc hektický na druhou stranu jsem si náležitě užila všeho, co vánoce mají nabídnout - světla, tepla, lásky, cukru, tuku, kalorií, tak snad mi to vydrží na ty další hnusné dva měsíce, co nás čekají