Čumčo, když jí řeknu, že potřebuje medikaci, tak argumentuje, že není blázen, ale přesto mi chtěla vyhovět, tak kdysi domluvila psychologa, ale já jsem tam s ní nešla.
Když jsem byla před 5i lety těhotná, tak skutečně přišla s tím, že našla nějakou psycholožku (nepředpokládám, že šlo o někoho seriózního, ti byli a stále jsou nedostatkoví a člověk se k nim nedostane že dne na den). Měla s ní prý nějaká sezení a pak jsem měla přijít já nebo obě(?), už nevim. Já jsem s ní k psycholožce, která údajně došla k závěru, že máma je úplně ok a chyba tedy musí být ve mně nechtěla jít a fakticky ani nemohla, bylo to krátce před porodem, neměli jsme hlídání, měli jsme svůj dost nabitý rozvrh a nemohla jsem jen tak odjet sama takovou dálku na termín, který mi někdo určil. Od té doby jsem já ta, která zmařila veškerou její snahu o nápravu našich vztahů...